ZNAKY jubilea
  1. Poutě
  • Jubileum nás vyzývá, abychom se vydali na cestu a překročili hranice. Když cestujeme, neměníme pouze fyzicky místo, ale proměňujeme také sami sebe. Proto je důležité se dobře připravit, naplánovat si cestu a poznat cíl.
  • V tomto smyslu začíná jubilejní pouť ještě před samotným začátkem cesty: výchozím bodem je rozhodnutí vydat se na cestu. Etymologie slova „pouť“ je poměrně výmluvná a v průběhu let doznalo jen malých významových změn.
  • Slovo pochází z latinského „per ager“, což znamená „přes pole“, nebo snad z „per eger“, což znamená „překročení hranic“: oba možné původy poukazují na příznačný aspekt podniknutí cesty.
  • V Bibli je Abraham popisován jako člověk na cestě: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce“ (Gn 12,1).
  1. Svaté brány
  • Otevření této brány papežem představuje oficiální začátek svatého roku. Původně byla jen jedna brána, a to v bazilice svatého Jana v Lateránu, která je katedrálou římského biskupa. Později, aby se jubilea mohlo zúčastnit co nejvíce poutníků, otevřely své svaté brány i ostatní římské baziliky.
  • Při překračování prahu svaté brány se poutníkovi připomíná úryvek z 10. kapitoly Janova evangelia: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.“ Všichni, kdo vcházejí mnou, jsou spaseni. Průchod svatou branou vyjadřuje rozhodnutí následovat Ježíše, který je Dobrým pastýřem, a nechat se jím vést. 
  1. Smíření
  • Konkrétně jde o prožívání svátosti smíření, o využití tohoto času ke znovuobjevení hodnoty zpovědi a osobního přijetí slova Božího odpuštění. Existují některé jubilejní kostely, které zůstávají otevřeny nepřetržitě, aby umožnily přístup ke svátosti smíření.
  1. Modlitba
  • Je mnoho důvodů a způsobů modlitby, ale základem je vždy touha otevřít se Boží přítomnosti a jeho nabídce lásky. Je to Duch Syna, který volá křesťanské společenství k modlitbě a umožňuje každému člověku vrátit se k Otci. 
  1. Vyznání víry
  • Vyznání víry – známé také jako „symbol“ – je znamením identity pokřtěného. Vyznání víry vyjadřuje stěžejní obsah víry: stručně shrnuje hlavní pravdy, které věřící přijímá a dosvědčuje v den svého křtu a které sdílí s celým křesťanským společenstvím po zbytek svého života.
  1. Odpustky
  • Jubilejní odpustek je konkrétním projevem Božího milosrdenství, které přesahuje a přetváří hranice lidské spravedlnosti. Tento poklad milosti vstoupil do lidských dějin ve svědectví Ježíše a svatých a životem ve společenství s nimi se naše naděje na vlastní odpuštění posiluje a stává se jistotou. Odpustek umožňuje osvobodit srdce od břemene hříchu, aby bylo možné v plné svobodě vykonat náležité zadostiučinění.
  1. Liturgie
  • Jedním z liturgických obřadů, který je specifický pro jubilejní rok, je otevírání Svatých bran. Až do minulého století papež symbolicky zahajoval bourání zdi, která v letech mimo jubilejní rok Svatou bránu udržovala zazděnou. Zedníci pak cihlovou zeď zcela odstranili, aby se Svatá brána mohla otevřít.
  • Od roku 1950 se obřad změnil a nyní je zeď rozebrána předem a v rámci slavnostní zpívané liturgie papež bránu zvenčí otevře a projde jí jako první poutník. Tento a další liturgické projevy, které provázejí Svatý rok, zdůrazňují, že jubilejní pouť není jen intimním, osobním gestem, ale je znamením cesty celého Božího lidu do Království.
  1. Dobročinnost
  • Milosrdná láska je hlavní charakteristikou křesťanského života. Nikdo si nesmí myslet, že poutě a udělování jubilejních odpustků lze redukovat na nějaký magický rituál, aniž by věděl, že je to právě život v lásce, který jim dává nejvyšší smysl a skutečný účinek.

Zdroj: https://jubileum2025.cz